Členění bioplynových stanic

Dle použitých vstupních surovin členíme biolynové stanice na:

• zemědělské

• odpadové

Bioplynové stanice zemědělské 

Tento druh bioplynových stanic patří mezi nejrozšířenější a je určen ke zpracování cíleně pěstovaných energetických plodin, jako je kukuřice, luční tráva či cukrová řepa. Vhodným doplňkem jsou vedlejší zemědělské produkty jako například kejda a hnůj. Vstupní materiál je homogenní a není ho potřeba již nijak upravovat před vstupem do fermentace.

Charakteristika:

• Relativně jednoduchá technologie
• Nenáročná na provoz (stabilní vsázka = stabilní výkon)
• Investiční dotace až 30 %
• Výkupní cena elektrické energie 4120 Kč/MWh
• Nižší cena technologie než u odpadových BPS (asi poloviční)

Vstupní suroviny:

• Cíleně pěstované energetické plodiny - je nutné je pěstovat nebo nakupovat
• Vedlejší zemědělské produkty - jsou k dispozici většinou zdarma

Cílová skupina:

• Zemědělci
• Municipality
• Investoři

Ideální spojení investor – zemědělec => dlouhodobý kontrakt, zemědělec získává dlouhodobý odbyt části své produkce a investor vstupní surovinu za stabilní cenu.

Výhody:

• Relativně levné technologie
• Více dodavatelů = konkurenční prostředí na trhu technologií i surovin
• Relativně jednoduchý povolovací proces
• V Evropě funguje tisíce instalací – vyzkoušený provoz
• Uplatnění pro dosud nevyužitou biomasu – luční tráva, zbytky z údržby zeleně
• Možnost využít digestát na vlastních pozemcích či poskytnout spolupracujícím zemědělcům

Nevýhody:

• Zvýšená doprava v obci vlivem návozu surovin a odvozu digestátu (neplatí vždy, záleží na současném využití zemědělských produktů a s tím souvisejících dopravních trasách)
• Kolísající ceny vstupu (siláž)
• Nutno nakupovat vsázku
• Závislost na dodávkách od zemědělců – nutná úzká kooperace
• Často není odbyt pro vyrobené teplo

Bioplynové stanice odpadové 

 Tento druh bioplynových stanic je určen ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Mezi BRO patří například biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO), odpady z potravinářského průmyslu, maloobchodu – prošlé potraviny, zemědělské odpady, kaly z ČOV aj. Vstupní materiál je nesourodý, obsahuje nečistoty a může obsahovat choroboplodné zárodky. Z toho důvodu musí před vstupem do fermentace projít třídící linkou, homogenizací (podrcením na jemnou frakci) a hygienizací, neboli likvidací choroboplodných zárodků zahřátím substrátu na stanovenou teplotu. Vzhledem k různorodosti složení bioodpadů, musí být celý proces fermentace vhodně řízen, aby fermentace probíhala optimálně a nedocházelo ke kolapsům procesu.

Při procesu fermentace vzniká bioplyn, jehož spálením v kogenerační jednotce se získává elektrická energie a teplo. Fermentační zbytek je potom využitelný jako organické hnojivo – pro zemědělce či zahrádkáře.

Odpadové bioplynové stanice jsou někdy veřejností vnímány negativně, proto je třeba dbát zvýšenou pozornost na výběr vhodné lokality, zejména zvážit vzdálenost od obytné zástavby a postoj vedení města k připravovanému záměru. Dalším kritériem pro výběr správné lokality je možnost využití nebo předání energie – elektrické vedení VN, blízkost teplovodu nebo subjektu poptávajícího tepelnou energii.  Vzhledem k náročnosti fermentačního procesu je správný výběr technologie a dodržování provozního řádu nezbytným předpokladem k bezproblémovému fungování stanice.

Charakteristika:

• Sofistikovaná a investičně náročná technologie
• Vysoké pořizovací náklady (asi dvojnásobné až trojnásobné než u zemědělské BPS stejného výkonu)
• Za zpracování odpadů inkasuje provozovatel peníze, na rozdíl od zemědělských BPS, kde je potřeba za surovinu platit
• Moderní odpadové stanice mají proces zcela automatizovaný, řízený počítačem
• Dotace až 60 % z investičních nákladů pro MSP
• Výkupní cena elektrické energie 3550 Kč/MWh

Cílová skupina:

• Municipality
• Svozové společnosti
• Velcí producenti bioodpadu (průmysl, maloobchodní řetězce)
• Investoři

Výhody:

• V ČR zatím nestojí ani jedna čistě odpadová stanice – možnost využít potenciál
• Stanice má příjem nejen z prodeje energií, ale i za zpracování bioodpadu
• Cena za zpracování bioodpadu nadále poroste s tím, jak se bude zdražovat skládkovné
• Moderní odpadové bioplynové stanice mají vyspělé automatizované technologie, které eliminují negativní vlivy na své okolí.
• S dotacemi má investice zajímavou ziskovost s dobou návratnosti okolo 5 až 7 let
• Odpadají náklady na cíleně pěstovanou biomasu (kukuřičnou siláž)

Nevýhody:

• Složitější povolovací proces - lidé často nejsou takovým projektům nakloněni, což povolovací proces komplikuje. Politická reprezentace toho využívá a často na boji proti bioplynovým stanicím sbírají politické body.
• Investiční náklady jsou vysoké
• Získání vstupních surovin – neexistuje trh s bioodpadem